Martin Turek, juniorský mistr Evropy z roku 2015 a hráč mužského A týmu Pasos Pardubice, se rozhodl vyzkoušet si softball na Novém Zélandu v týmu Hutt City United. V zemi, která je dle žebříčku WBSC Softball Division zveřejněného 9. listopadu 2016 v mužském softballe na prvním místě na světě.
Martine, jak si se dostal ke hraní softballu na Novém Zélandu?
Po posledním MS juniorů v USA jsme měli společně s týmem debatu o tom, že by bylo fajn, kdybychom jako hráči na zimu jezdili hrát do zahraničí místo zimní přípravy v České republice a zvýšili tak svou herní kvalitu a mohli se tak do budoucna ještě více přiblížit světové špičce. Já jsem se ke svému prvnímu zahraničnímu angažmá dostal přes skauta Paula Walforda, který s námi byl na MS juniorů.
Krátce po MS jsem Paula kontaktoval, jestli by mi nemohl pomoci s hledáním týmu na Novém Zélandu. Paul odtud pochází a působil dlouhou dobu jako hráč v NZ Black Sox. Takže zde má mnoho kontaktů a bez problémů mi sehnal kontakt na trenéra týmu Hutt City United, se kterým jsem se pak následně domluvil, že následující sezonu odehraji s nimi.
Jaká je úroveň softballu na Novém Zélandu?
V soutěži Hutt Valley, kde hraju, jsou opravdu velké rozdíly mezi týmy. Je zde normální, že v jednom týdnu stojíte proti nadhazovači světové úrovně a o pár dnů později proti nadhazovači, který ani zdaleka nedosahuje takové úrovně. Pálkaři jsou zde velmi siloví a jen vzácně hrajete zápas, ve kterém by nespadl alespoň jeden míč za plot. Krátká hra je zde k vidění jen velmi vzácně.
Jak probíhají tréninky, jak často se hrají zápasy a jaká je kvalita hřišť?
Tým, ve kterém hraju, trénuje dvakrát týdně v pondělí a v úterý. Tréninky bývají převážně zaměřeny na pálku. Na trénincích se zde většinu času pálí na živé nadhozy, což mně osobně vyhovuje. Tréninky se odehrávají v pohodovém tempu, ale skoro pokaždé se trénuje přes 2 hodiny. Zápasy se zde hrají každou středu a sobotu po jednom zápase. Hřiště jsou zde velmi jednoduchá. Až na výjimky je ve vnitřním poli antuka, ale už jsme hráli i na umělém trávníku pod umělým osvětlením.
Martine, jak probíhá nyní tvůj běžný den?
Téměř každé ráno po probuzení chodím běhat, potom nějaká snídaně apod. Potom jdu obvykle do práce, odkud se vracím kolem třetí hodiny odpoledne. Občas chodím pomáhat trénovat tým žáků nebo t-ball. Poté to obvykle bývá nějaký film nebo seriál a k večeru jsou většinou tréninky nebo zápasy. Mám výhodu, že bydlím ještě s našim indickým nadhazovačem v domě našeho trenéra a jeho manželky. Takže se mám dobře 😄
